Index Exportu – křehké základy dalšího růstu
Index exportu předpovídající vývoj českého vývozu na základě tvrdých statistických dat slibuje solidní, až dvouciferný růst českého vývozu v následujících třech měsících. Do karet mu hraje i samotná velmi nízká základna z minulého roku, kdy dubnová hodnota českého exportu byla až o 36 % nižší po očištění o sezónní vlivy než v roce 2019.
„Co žádný předstihový ukazatel postavený na tvrdých datech nemůže postihnout, jsou překážky a trhliny v dodavatelko odběratelských řetězcích, časté a prudké nárusty cen dodávek, prodloužení dodacích lhůt na extrémní hodnoty či geopolitický vývoj,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a pokračuje: „Spíše než ekonomické a obchodní dopady současné diplomatické rozepře Ruska nejen s Českem a státy Evropské unie, ale i se Spojenými státy americkými, bude hbité expanzi exportu na předkoronavirové úrovně bránit holý nedostatek materiálu a zařízení určených pro výrobu. Díky tomu historicky nejvyšší podíl respondentů za éru existence konjunkturálního průzkumu ČSÚ nemůže zvýšit svou produkci, ačkoliv by rádo.“
„Ve druhém čtvrtletí nemůžeme říkat, že průmyslová výroba, potažmo export, by měly meziročně růst. Tady musí být imperativ, tzn., že růst být musí, aby se nevrátily, nebo dokonce neprohloubily loňské problémy z tohoto období. Vidím však několik výhrůžně vztyčených prstů, které nás nabádají k velké ostražitosti. Tím prvním je raketový růst cen téměř všeho, který se zákonitě musí propsat do cen polotovarů a následně finálních výrobků. Ještě větším problémem je významná „koroze“ dodavatelsko-odběratelských řetězců, kde nejsou potvrzovány nejenom požadované termíny, ale ani požadovaná množství, což průmysl, a to nejenom český, vrací do dob před sametovou revolucí. Obehranou písničkou je již několik let nedostatek pracovních sil na trhu práce, navíc dobrých a kvalifikovaných. No a skutečnost, že Covid ještě není na lopatkách nám určitě optimismu nepřidává,“ dodává Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.