Už 15 let hájíme zájmy českých exportérů

  • Našimi členy jsou velké exportní korporace i malé a střední firmy
  • S předními experty predikujeme každý měsíc vývoj exportu ČR
  • Pravidelně pořádáme prestižní Exportní fóra, setkání úspěšných exportérů se zástupci státních institucí
  • Exportní fóra – místo pro výměnu názorů a informací mezi exportéry a bankovním sektorem

Zájem o korunu klesl jen dočasně, ČNB čelí tlakům

Centrální banka brání koruně v posílení pod hranici 27 korun za euro se stále větším úsilím. Zatímco v roce 2014 nemusela na trhu zasahovat vůbec, loni vydala na nákup eur nejméně 367 miliard korun, o polovinu více než v roce 2015. Ani to ale není konečná částka, protože zatím chybí oficiální data o výši prosincových intervencí. První odhady analytiků naznačují, že by mohlo jít o dalších 10 až 25 miliard.

Tlak na ČNB loni rostl zejména proto, že se blíží očekávané opuštění kurzového závazku. Sama bankovní rada vidí jako nejpravděpodobnější termín takzvaného „exitu“ polovinu letošního roku.

Ekonomové se shodují, že česká měna po návratu k normálu posílí. Průzkum HN mezi nimi ukázal, že už na konci roku by kurz mohl dosáhnout hladiny 26,2 koruny za euro. To láká k nákupu české měny spekulanty, kteří věří, že na jejím zhodnocení vydělají. I proto byly říjnové intervence druhé nejvyšší od jejich zavedení v listopadu 2013.

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sice zájem investorů opadl, ale podle analytiků šlo jen o krátkou přestávku. „Růst inflace vedl k opětovnému zvýšení spekulativních toků a intenzivnějším intervencím ze strany ČNB. Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dále zvyšovat,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Právě obavy z nízké inflace, nebo dokonce z jejího propadu do záporných hodnot vedly centrální banku v roce 2013 k zahájení umělého oslabování koruny. Od té doby už kvůli němu nakoupila eura za více než 812 miliard korun. Devizové rezervy se více než zdvojnásobily na 2,2 bilionu.

Nízká inflace ale nyní postupně odeznívá. V listopadu rostla cenová hladina meziročně o 1,5 procenta, nejrychleji za posledních 3,5 roku. Dvouprocentního cíle centrální banka by podle ekonomů měla dosáhnout už v prvních měsících letošního roku.

Odborníci se shodují na tom, že intervence podpořily růst ekonomiky zejména tím, že zajistily exportérům výhodný kurz. Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk už v srpnu uvedl, že pokud by ČNB před třemi lety nepřistoupila k oslabení koruny a kurz by se stále držel na tehdejších 25,7 koruny za euro, přišli by čeští vývozci o 608 miliard korun.

Loňský přebytek zahraničního obchodu bude podle analytiků i díky intervencím rekordní. Vývoz za prvních 11 měsíců meziročně vzrostl o 3,7 procenta na více než 301 miliard korun. „V dalších měsících si budou vývozci ještě moci užívat silnou korunu, což je pro ně určitý druh dopingu ze strany ČNB. Jakmile centrální banka kurzový závazek opustí, přestanou mít konkurenční výhodu,“ sdělil analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Zatímco export míří k rekordu, tempo růstu ekonomiky už začalo zpomalovat. HDP ve třetím čtvrtletí minulého roku vzrostl meziročně o 1,9 procenta, což je nejméně za posledních dva a půl roku. Guvernér ČNB Jiří Rusnok nicméně říká, že se bankovní rada při rozhodování o termínu ukončení intervencí bude řídit především vývojem inflace.

Analytici oslovení v průzkumu HN se shodují, že ČNB opustí kurzový závazek ještě letos. V názorech na to, kdy přesně se to stane, se ale rozcházejí. Část věří, že centrální banka zvolí nejbližší možný termín, kterým je duben, ostatní si naopak myslí, že zásadní krok odloží až na dobu po podzimních parlamentních volbách.

Ať už jsou blíže pravdě jedni nebo druzí, dá se očekávat, že koruna projde po „exitu“ výraznějšími výkyvy. Bankovní rada ČNB ale slibuje, že v případě příliš velkých pohybů kurzu zasáhne. „Jednotky procent nejsou něčím, co by nás mělo vzrušovat. Pokud by nastal zásadní pohyb v desítkách procent, určitě na to budeme reagovat. U jednotek procent budeme o jemném ladění rozhodovat podle momentální situace,“ naznačil už dříve Rusnok postup centrální banky.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy by ČNB mohla při opouštění kurzového závazku přistoupit i k zavedení záporných úrokových sazeb. „Je to možnost, o které v rámci svých jednání bankovní rada v poslední době opakovaně diskutuje. Negativní úrokové sazby by centrální bance takzvaný exit mohly usnadnit,“ dodal Kovanda.

 

INTERVENCE ČNB A EKONOMIKA

 

MĚSÍČNÍ OBJEMY INTERVENCÍ ČNB

 

(uvedeny jsou pouze měsíce, ve kterých byla centrální banka na trhu aktivní, v mld. Kč)

 

listopad 2013 202,5

červenec 2015 27,9

srpen 2015 100,8

září 2015 62,7

listopad 2015 10

prosinec 2015 41,6

leden 2016 58

únor 2016 16,8

duben 2016 10,6

květen 2016 15,5

červen 2016 8,5

červenec 2016 8,3

srpen 2016 28,6

září 2016 99,5

říjen 2016 106,9

listopad 2016 14,1

prosinec 2016 18 *

 

DEVIZOVÉ REZERVY ČNB

(v mld. Kč)

k 31. 3. 2013 896

k 30. 6. 2013 870

k 30. 9. 2013 876

k 31. 10. 2013 895

k 31. 11. 2013 1119

k 31. 12. 2013 1118

k 31. 3. 2014 1144

k 30. 6. 2014 1188

k 30. 9. 2014 1198

k 31. 12. 2014 1244

k 31. 3. 2015 1342

k 30. 6. 2015 1389

k 30. 9. 2015 1529

k 31. 12. 2015 1601

k 31. 3. 2016 1741

k 30. 6. 2016 1829

k 30. 9. 2016 1983

k 31. 12. 2016 2188

 

VÝVOJ HDP

(meziroční změna v %)

1Q 2013 -1,8

2Q 2013 -1,1

3Q 2013 -0,3

4Q 2013 1,3

1Q 2014 1,9

2Q 2014 2,6

3Q 2014 3,4

4Q 2014 3

1Q 2015 4,6

2Q 2015 5

3Q 2015 4,8

4Q 2015 4

1Q 2016 3

2Q 2016 2,6

3Q 2016 1,9

 

Výrazná aktivita centrální banky byla na trhu patrná už v minulém týdnu a lze očekávat, že se bude dál zvyšovat. Jakub Seidler hlavní ekonom ING Bank pro ČR

 

812,3 miliardy korun Tolik ČNB celkem vložila do intervencí od listopadu 2013 do listopadu 2016.

 

Zdroj: ČNB, ČSÚ

 

Foto popis| VÝVOJ INFLACE (meziroční změna v %)

 

O autorovi| Janis Aliapulios, janis.aliapulios@economia.cz

Hospodářské noviny / Strana 12 / Podniky a trhy / 9. 1. 2017


Nahoru