Už 15 let hájíme zájmy českých exportérů

  • Našimi členy jsou velké exportní korporace i malé a střední firmy
  • S předními experty predikujeme každý měsíc vývoj exportu ČR
  • Pravidelně pořádáme prestižní Exportní fóra, setkání úspěšných exportérů se zástupci státních institucí
  • Exportní fóra – místo pro výměnu názorů a informací mezi exportéry a bankovním sektorem

Vladimír Dlouhý: Prostý lid se zdá být poměrně značně nespokojen

Navzdory ekonomicky příznivému období, které zažívá Česko, i přes nízkou nezaměstnanost i rostoucí platy „populace není zjevně příliš spokojena“.  V rámci svého vystoupení na Exportním fóru Asociace exportérů v Mladých Bukách to řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten se nově stal i ekonomickým poradcem prezidenta Miloše Zemana.

„Dlouze jsme o této nabídce od prezidenta diskutovali a dospěli jsme k závěru, že jako prezident Hospodářské komory jsem to nemohl odmítnout. Zároveň to ale nepovažujeme za vyjádření podpory politickým postojům pana prezidenta,“ okomentoval toto nové angažmá Dlouhý.

Dohánění Německa a Rakouska

Na exportním fóru se však věnoval hlavně ekonomice. Jádro nespokojenosti lidí spatřuje Vladimír Dlouhý v tom, jak se v Česku vyvíjejí reálné mzdy v poměru k vyspělé západní Evropě, zejména k Německu.

„Politici to u nás mají těžké, protože už od 90. let se tu lid srovnává s nejbohatšími evropskými ekonomikami, s Rakouskem a Německem. Kdyby naším sousedem byla jižní Itálie, Portugalsko a Řecko, lidé by to asi vnímali jinak,“ říká Dlouhý.

Poukázal také na to, že poměr českých a německých reálných mezd je stále velmi vzdálen a za posledních 15 let se příliš nezměnil: Češi v roce 2004 pobírali v průměru 38 % německé průměrné mzdy, nyní je to 40 %.

Připočítat je k tomu nutné i stále podceňovaný vliv exekucí. V ní je zhruba 17 % tuzemské ekonomicky aktivní populace. I když tedy v Česku skokově vzrostly zejména ty nejnižší mzdy, řada lidí to vůbec nepocítila. Jakýkoli příjem navíc totiž spolknou právě exekuční splátky.

Když peníze nemotivují

„U lidí v exekuci růst mezd vůbec nefunguje. Protože cokoli dostane zaměstnanec vyplaceno navíc, odevzdá na splátkách svého dluhu. Jistě, dluhu se musí platit, ale je třeba se zamyslet nad tím, zda těch přes 800 tisíc lidí, kteří jsou zatíženi exekucemi není příliš velká masa lidí, která si vůbec neužívá ekonomického boomu a v žádném případě pro ni neplatí růst mezd,“ upozorňuje hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Celý článek si můžete přečíst zde!


Nahoru