Už 15 let hájíme zájmy českých exportérů

  • Našimi členy jsou velké exportní korporace i malé a střední firmy
  • S předními experty predikujeme každý měsíc vývoj exportu ČR
  • Pravidelně pořádáme prestižní Exportní fóra, setkání úspěšných exportérů se zástupci státních institucí
  • Exportní fóra – místo pro výměnu názorů a informací mezi exportéry a bankovním sektorem

Čeští vývozci se vrací do Ruska. Místo hotových výrobků však dodávají stále častěji jen polotovary

  • Export do Ruska letos mezi lednem a květnem vzrostl meziročně o 21 procent.
  • České firmy se vzpamatovaly ze zavedení obchodních sankcí a pomohla také stabilizace ruského hospodářství.
  • Namísto hotových výrobků však Češi do Ruska stále častěji vozí jen polotovary, které se dokončují až na místě.

Po čtyřech letech propadu letos české firmy opět více vyvážejí do Ruska. V období od ledna do května se hodnota exportu zvýšila meziročně o více než pětinu.

Podle ředitele Sekce zahraničních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina se české firmy už vzpamatovaly z počátečních problémů po zavedení obchodních sankcí v roce 2014, lépe se v celé situaci orientují a hledají způsoby, jak se na ruský trh znovu dostat a udržet se tam. „Mnohé podniky například převedly svoje aktivity přímo do Ruska, byť za cenu zvýšených nákladů,“ uvádí Martin.

„K nárůstu českého exportu do Ruska přispěla také stabilizace ruské ekonomiky a zvýšení cen ropy, díky kterému mají ruští zákazníci více peněz,“ říká výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust.

Objem českého vývozu do Ruska je však i přes letošní rychlý růst stále o více než čtvrtinu nižší než v roce 2014. Rusku nyní patří − s podílem menším než dvě procenta − třináctá příčka mezi nejvýznamnějšími destinacemi pro exportéry.

Zavedení protiruských sankcí po anexi ukrajinského poloostrova Krym a následná odvetná opatření ze strany Ruska navíc přinesly zásadní změnu v tom, co Rusové po českých podnicích chtějí.

„V minulosti vedly, zejména ve strojírenství, české tabulky úspěšnosti technologické celky, dnes Rusko upřednostňuje dílčí dodávky, které jsou do celků montovány až na místě,“ popisuje Masopust.

Podle Lukáše Martina ze Svazu průmyslu a dopravy stojí za změnou přístupu Ruska to, že po zavedení sankcí muselo začít samo vyvíjet některé technologie, které se dříve dodávaly z ciziny. „Sankce daly impulz k postupnému odklonu Ruska od surovinové politiky a modernizaci jeho hospodářství. Těžit z toho budou podniky, které umí pracovat ve formě společných podniků na území Ruska a mají vyřešený přenos technologií i výroby,“ myslí si Martin.

Jednou ze společností, která do Ruska vyváží polotovary pro finální výrobu, je Saar Gummi Czech působící na Náchodsku. „Do Ruska dodáváme polotovar v podobě gumárenské směsi. Těsnění do automobilů, která jinak vyrábíme v Česku, vznikají až na místě,“ říká ředitel firmy Jan Tichý.

Skupina Saar Gummi podle Tichého získala v Rusku nové zakázky a navyšuje výrobu na čtyřnásobek. Pro její českou část to bude příští rok znamenat růst exportu do Ruska z letošních třiceti mi­lionů korun na více než trojnásobek.

Podle ředitele Komory pro hospodářské styky se SNS bude trend rostoucích exportů do Ruska zřejmě dál pokračovat. „Jsem však přesvědčen, že se zdaleka nedostane na úroveň před rokem 2014. Od té doby již do Ruska přišli dodavatelé z jiných trhů, kteří zaplnili místa po odchodu českých firem,“ říká Masopust.

Před obsazováním uvolněných míst po českých firmách podniky z jiných zemí varuje také Hospodářská komora. „Protiruské sankce mají a budou mít dlouhodobý dopad na český export. Existuje nebezpečí, že během sankcí si v Rusku založí společné podniky silné skupiny z jiných zemí Evropské unie nebo z USA a čeští podnikatelé se nebudou mít kam vrátit,“ uvádí mluvčí komory Miroslav Diro.

Analýzy Hospodářské komory podle Dira ovšem zároveň ukazují, že v Rusku stále existuje prostor pro spolupráci v oblasti ekologického energetického nebo potravinářského strojírenství.

Ještě většímu růstu českého exportu, a to nejenom do Ruska, však podle ekonomů brání nedostatek zaměstnanců, se kterým se firmy v současnosti potýkají. „Nebýt vyčerpaného trhu práce v České republice, mohl by vývoz růst ještě rychleji,“ tvrdí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka může do optimistických předpovědí dalšího vývoje zasáhnout také posilování koruny. „Po prvních dvou týdnech od dubnového ukončení intervence České národní banky se zdálo, že koruna hledá směr, kterým se má vydat. Nyní už je zřetelně jasné, kam to bude, a jedinou neznámou je pouze rychlost jejího posilování,“ upozorňuje Daněk.

Celý článek si můžete přečíst zde!


Nahoru